Prvky barokního slohu v nábytkářství

Barokní styl aplikoval mistrné dekorace a výjimečné materiály k prezentaci bohatství.  Kabinety, stoly i židle zkrášlené vyřezáváním, zlacením, pozlacením a precizními obklady. Pestré barvy, detailní tapiserie, mramor a polodrahokamy v točivých ornamentech či rostlinných motivech zvyšovaly dramatičnost celému dojmu.

Soustružené dřevo se hojně využívalo na domácím nábytku . Na nohách, podstavcích trnožích. V průběhu doby s vyvíjející se technickou vyspělostí se soustružení stalo lehčí a projevilo se menším objemem a stalo se více sloupovité.

Obkládání - marketérie
Zvláště v Nizozemí se stalo specialitou aranžování malých kousků dřev do složitých ornamentů. Tato technika posléze ovlivnila nábytkáře celé evropy. Třešeň, ořech i exotický mahagon v přírodních barvách i mírně obarvené se staly základním materiálem pro motivy z říše zvířat a rostlin .

Pietra dura
Tvrdý kámen - takto doslovně se nazývá technika kdy se dokonale vyleštěné kousky mramoru, laspisu skládaly do mozaikových ornamentů. Krajinné , rostlinné či zvířecí ornamenty zdobily především stolní desky a kabinety. Tento způsob dekorace vznik v italské Florencii .

Ludvík XIV.
Teatrální král Francie konce sedumnáctého století proslul ve Versailes jako král slunce kde si osvojil tento motiv po vzoru řeckého boha Apollona. Slunce s paprsky světla dekorovalo nejen nábytek ale i architektonické prvky jeho dvora.

Bouleterie
Kombinace materiálu eben, mosaz, slonovina, želvovina jako samostatná skládanka k vytvoření efektu malby byla pojmenována po francouzkém ebenistovi Charlesi Boulleovi. nejpopulárnější je kombinace mosazi a želvoviny stále hojně vyhledávaná zběrateli starožitností.

Mosazné úchytky
Kroužkovité úchytky byly hojně používány na hojně zdobených kusech nábytku v dokonalých rezinecích , ale i na jednoduchých zásuvkách kabinetů. Ůrověň zdobení se měnila od jednoduchých koleček po květinové girlandy, ale základní forma padajícího kroužku byla zachována.